Přeskočit na navigaci

Miroslav Táborský, herec

Táborský Miroslav

Narodil se 9. listopadu 1959 v Praze.

Jeho začátky v amatérském divadle se protahovaly více, než by si sám přál, protože na divadelní fakultu byl přijat až na čtvrtý pokus. Mezitím vystudoval fyziku na pedagogické fakultě v Hradci Králové. DAMU absolvoval v roce 1987 a byl angažován kladenským divadlem. Na základě absolventských představení dostal angažmá v kladenském divadle, kde si hned v první sezoně zahrál několik velkých rolí.

Po přechodu do Prahy ho ovšem čekalo období hubenější, které využil k tomu, aby svou nezměrnou pracovitost (o ambicích nemluvě) nasměroval k dalšímu rozšíření výrazových prostředků (například v mimických rolích ve Studiu Gag Borise Hybnera).

V minulých sezonách jste ho kromě domovské scény mohli vidět také například v Divadle v Řeznické v inscenaci operety Lidožrouti, ve Viole hrál se svou ženou Kateřinou pohádky podle Josefa Čapka Povídejme si, děti.

K první spolupráci s režisérkou Hanou Burešovou se dostal v roce 1992, kdy vytvořil roli Fausta v inscenaci Don Juan a Faust. Společná práce pak vedla přes Vraždu v katedrále, Školu základ života a Létavého lékaře k inscenacím v Dlouhé: Konec masopustu, Opice a ženich, Obrazy z Francouzské revoluce a zatím poslední Goldbergovské variace.

Dodnes působí jako kmenový herec pražského Divadla v Dlouhé. Miroslav Táborský často pracuje ve filmu a v televizi, natáčí i v zahraničí. Za výkon ve španělském filmu Dívka tvých snů získal prestižní Goyovu cenu v kategorii Objev roku. Za postavu Lukeše v seriálu ČT Místo nahoře získal Cenu Elsa.

Podle vlastních slov je Miroslav Táborský extrovert na samé hranici možností, což mu spolu s výše zmíněnou pracovitostí nedovolí, aby si nechal pro sebe připomínky k práci všech složek podílejících se na vzniku inscenace.

Častokrát už narazil, ale přesto nepřestává věřit, že divadlo jako týmová záležitost potřebuje maximální nasazení všech zúčastněných včetně techniky. A každé vydařené představení mu v této víře dává za pravdu.

Za postavu Jindřicha v inscenaci Konec masopustu získal Cenu Světa a divadla (předchůdce dnešní Ceny Alfréda Radoka) za nejlepší mužský herecký výkon.




Sponzoři